Bulharská kuchyně je zvláštní kombinací středoevropských, východoevropských, balkánských, tureckých a řeckých vlivů. Všeobecně je považována za jednu z nejzdravějších kuchyní v Evropě. Příčinou jsou nejen používané suroviny, ale i jejich úprava. Pokrmy jsou lehké, připravované šetrně na slunečnicovém oleji. Bulharská národní jídla obsahují velké množství zeleniny a vařené nebo grilované maso, zejména ryby a kuřata. Jídlo je v Bulharsku levnější než u nás.
Proč je šopský salát šopský
Možná, že vás ve spojitosti s bulharskou kuchyní napadla právě tato celosvětově známá specialita, jejíž základ tvoří rajčata, okurky, papriky (syrové či opečené), cibule, petržel, sůl, slunečnicový olej, ocet a bílý sýr. Svůj název dostal podle Šopsů – národnostní skupiny pocházející z hornaté oblasti kolem hlavního města Sofie. Zajímavostí je, že původní šopský salát, jak jej dělali Šopsové, vypadal úplně jinak. Skládal se ze zahuštěného jogurtu smíchaného s vlašskými ořechy, česnekem a opečenými feferonkami a červenými paprikami. Tento původní recept je však již minulostí a pod názvem šopský salát v Bulharsku vždy naleznete onu celosvětově proslulou variantu. Bulhaři konzumují šopský salát velice často – tak jako u nás začíná oběd polévkou, v Bulharsku začíná šopským salátem.
Království mléčných výrobků
Bulharský jogurt je pojem. Říká se mu zde „kyselo mljako“ a obsahuje bakterii „lactobacterium bulgaricum“, nejlepší jogurtovou bakterii na světě (přišlo se na to více než před sto lety, když bakteriologovi I.Mečnikovi vrtalo hlavou, jak je možné, že se horští pastevci na Balkáně dožívají tak vysokého věku). Tradiční jogurt má obrovský význam pro lidské zdraví. V teplých dnech příjemně osvěžuje, odstraňuje žaludeční a střevní potíže a je výborný na sluncem spálenou pokožku. Bulhaři konzumují tento jogurt v různých obměnách každý den po celý život. Kyselé mléko je fermentačním produktem ovčího, kravského či buvolího mléka.
Osvěžující jsou kysané mléčné nápoje, národní specialitou je „ajran“ – připravuje se rozšleháním jogurtu s vodou v poměru jedna ku jedné.
Specifické jsou také bulharské sýry. Bílý slaný sýr, který u nás známe pod názvem „balkánský“ je neoddělitelnou součástí mnoha bulharských jídel, včetně výše zmíněného šopského salátu. Vyrábí se z ovčího či kravského mléka a na rozdíl od „naší“ verze není přesolený.
Dalším známým bulharským sýrem je Kaškaval. Jde o ovčí, kraví, nebo smíšený sýr. Podává se občas jako desert na konci jídla nebo k vínu. Kaškaval zraje 60 dnů, nezralý sýr se pozná podle toho, že může mít trošku nakyslou chuť.
Koření Balkánu
Nejtypičtějším kořením je „čubrica“ což je rostlina, která běžně roste na jihu Bulharska v kopcích, ve velkých trsech a my ji známe pod názvem saturejka. Svými vlastnostmi je příbuzná oreganu. Rozdrcená se používá na ochucení velkého množství jídel jako koření.
Ve slánkách zase najdete kromě bílé soli také aromatickou červenou bylinkovou sůl – „šarena sol“. Mletá směs obsahuje jodizovanou sůl, červenou papriku, kukuřičnou moučku, jasmín a tajemnou přísadu označovanou jako „balkánskou vůni“.
Pečivo
Nejrozšířenější je bílý chléb, celý pšeničný, něco jako naše veka, ale větší a kulatý. Chutná výborně, když je čerstvý, ale postupem času se začíná drobit a ztrácí na chuti. Podobně je to i s ostatním bulharským pečivem. Běžný chléb či cereální pečivo však lze také sehnat. Různým menším bagetám se říká „chlabča“.
Oblíbenou snídaní či svačinou je pro Bulhary tzv. „banice“. Je to závin z listového těsta plněný sýrem a vejcem.
Jako desert po obědě se zase podává sladké pečivo plněné ořechy a sirupem – tzv. baklava.
Po celý rok zde běžně můžete koupit také vánočku.
Polévky
Nejtypičtější bulharskou polévkou je „bob čorba“, hustá fazolová polévka, která skutečně zasytí. V přímořských oblastech se setkáme s různými variantami rybí polévky – „rybena sup“.
Z pro nás nezvyklých polévek nemůžu nezmínit „tarator“. Základ je kiselo mljako – viz výše. V mléce je nastrouhaná okurka, kopr a ořechy, okořeněno je trochu česnekem. Tarator se podává vychlazený a v parném létě je neobyčejně osvěžující.
Všechny polévky se podávají s několika krajíčky bílého chleba.
Maso a ryby
Jeden ze symbolů bulharské kuchyně jsou „kebapče“ – mleté masové válečky opékané na grilu. Dělají se ze směsi masa, nejlépe skopového a jemného hovězího nebo telecího. Ani jedno nepřevažuje, obou se používá stejné množství. Další pochoutkou z mletého masa jsou „kjufty“ – kuličky mletého masa opékané na grilu.
Maso se v Bulharsku připravuje všemi známými způsoby, ale nejčastěji se griluje, nebo se připravuje na vertikálním roštu – gyros. Místo gyrosového koření se používá výše zmiňovaná čubrica.
V úpravách ryb převažuje jednoduché grilování s kořením, nebo smažení v těstíčku. V pouličních stáncích naleznete smažené grundle – malé rybičky rozličných druhů narychlo obalené ve směsi mouky, škrobu a soli a krátkodobě smažené na oleji.
Hojnost zeleniny
Zelenina plní v Bulharsku funkci našich příloh (místo knedlíků a těstovin) a funkci polévek (oběd začíná salátem), takže se zde jí zeleniny opravdu hodně.
Velmi obvyklým jídlem je „musaka“, v troubě zapékaný pokrm z masa, zeleniny, sýru kaškavalu, brambor a zelí, chutnající podobně jako francouzské brambory. Dalším typickým jídlem je „gjuveč“- bohatá zeleninová mísa připravovaná z různé zeleniny jako například baklažány. Podává se s masem i bez masa, často s vínem. Nádobky na gjuveč se jmenují „gjuvečeta“.
Za zmínku stojí „tykvičky“ – smažené cuketové plátky v karamelu.
Mezi vegetariánskou stravu můžeme zařadit „imambajaldu“ – modrý baklažán plněný zeleninou.
„Ljutenica“ je pasta z paprik a rajčat, která se podává jako příloha ke grilovanému masu, natírá se na chleba nebo se přidává do pomazánek a omáček.
Nápoje
Když si v Bulharsku v restauraci objednáte čaj, nezeptají se vás, jaký čaj chcete. Bulharský čaj je bylinkový, složený ze směsi bylin. Přesné složení čaje neznám, ale přibližně se skládá s máty, saturajky, dobromyslu a fenyklu či anýzu. Chcete-li černý čaj, musíte si o něj požádat. K 1 decilitru čaje dostanete tři až pět sáčků s cukrem.
Káva se vaří silná do malého šálku.
Piva se v Bulharsku pije hodně a chutí se podobá českému pivu – mezi známé místní značky patří Kamenitza, Zagorka, Ledenika, Boljarka, Šopskoje a Pirinskoje. Velmi populární je zde také český Staropramen.
Minerálky jsou ve všech případech mírně nahořklé, hodně zásadité, s vysokým obsahem hořčíku. Nejvyhlášenější značka je Bankja.
Ze široké nabídky vín, která jsou (speciálně červená) označována jako jedny z nejlepších v celoevropském měřítku, zmíním ta typicky bulharská: červená Gamza a Mavrut, bílá Dimiant a Pamid.
Z koňaků je nejznámější Pliska, Preslav, z tvrdého alkoholu bulharská „grozdova rakija“ či místní specialita „mastika“, která voní jako fenykl a pije se zmrazená na drobné krystalky.
Orientační ceny potravin
– Chléb – do 1 leva
– Litr mléka – 1 leva
– 0,5 litru jogurtu – do 1 leva
– Tavený sýr (celá krabička) – 1,40 leva
– Kopeček zmrzliny 0,5 leva
– Pivo Zagorka (0,5 litru) 1-2 leva
– Minerálka 1,5 litru – 0,6 leva
– Káva – 1-2 leva
Autorka: Jana Němcová
Napsat komentář