Obvykle, když náš nos ucítí něco nepříliš vábně vonícího, tak se nakrčí v obranném reflexu a mozek nám velí co nejrychleji zmizet do prostředí, kde je čistší vzduch. Ale v případě aromatických sýrů to máme jinak. Většina z nás. Vyhledáváme je. Napadlo vás někdy, proč to tak je?
Ochutnali jste někdy produkt francouzské sýrařské školy – zrající sýr Epoisses? Jeho chuť vám zůstane v ústech dlouhé desítky minut, stejně tak i jeho aroma v nose. A to už nemluvím o místnosti, kde jste tuto lahůdku mezi sýry jedli. Přesto si jej lidé kupují znovu a znovu. Proč, když tak smrdí?
Věda na to má odpověď.
Ve výše uvedeném videu od Food-Delicious Science James Wong vysvětluje, proč sýr, který voní jako špinavé nohy, chutná tak zatraceně dobře.
“Sirnaté, páchnoucí, ponořené, těkavé aromatické molekuly z páchnoucího sýra stimulují jedinečnou kombinaci receptorů, které nám pomohou identifikovat vůni,” vysvětluje.
“Když ji sníte, dochází k něčemu magickému: sloučeniny aroma se uvolňují v ústech a vznášejí se po zadní části nosu. Jsou detekovány stejnými detektory vůně, ale váš mozek je podivně vnímá jako velmi odlišné, než kdybyste naklonili a čichali je klasicky – v tom případě je totiž spíš zapojena přední část nosu.”
Tento kouzelný efekt se nazývá zpětná vůně: mozek spojuje štiplavý zápach se smetanovou, utěšující chutí, kterou prožívá jazyk současně.
“Tato kombinace chuti a vůně má dramatický účinek na to, jak vnímáme určitou molekulu,” poznamenává James Wong a pokud chcete mít plný zážitek ze sýrové chuti a vůně, tak vždy jezte kůru – to je místo, kde se rodí většina vůní.
Napsat komentář