O tom, že na rizoto se používá jiný druh rýže, než si pamatujeme z období školních jídelen, asi víte. Takže když ne dlouhozrnnou, tak jakou tedy? V našich podmínkách je asi nejdostupnější Arborio, ale pokud chcete opravdové italské rizoto, tak si sežeňte odrůdy Carnaroli nebo Vialone Nano – jsou sice dražší, ale o to lépe chutnají.
Víte, že rizoto patří mezi základní jídla milánské kuchyně? Však tam také vzniklo, takže se není čemu divit.
A proč se pro jeho přípravu používají speciální odrůdy rýže? Aby bylo rizoto správně lepkavé, musí mít rýže vysoký obsah škrobu a lépe absorbovat tekutinu. To umí právě ty varianty rýže, které mají kulatá zrna.
No, ale teď už dost teorie a pojďme k praxi.
Ingredience:
1 najemno nakrájená cibule
2 najemno nakrájené stroužky česneku
350 g rýže na rizoto
2 dl bílého vína
1,5 l kuřecího vývaru
hrst rozmraženého hrášku
2 uvařená kuřecí prsa nakrájená na kousky
50g nastrouhaného parmazánu
máslo
Postup:
Máslo necháme rozpustit na pánvi a přidáme cibuli. O minutku později i česnek. Jakmile cibulka zesklovatí, tak přidáme opranou rýži a pěkně ji obalíme v másle.
Přilijeme víno a vaříme dokud se víno nevypaří. Pak přidáváme po sběračkách vývar, dokud není rýže téměř hotová. Na posledních zhruba 5 minut vaření přidáme hrášek a kousky kuřete, aby se vše pěkně prohřálo. Rýže by měl být tak trochu krémová, ale nikoli rozvařená.
Posypeme nestrouhaných parmazánem a podáváme.
Dokud se víno nevypaří?
To je přece na začátku nevypařené.
Chtěl jste řícť, až se vypaří, nebo ho necháte nevypařené?
Ano, vaříme, dokud se nevypaří. Právě proto, že je na začátku nevypařené, tak se vaří ;)